Pale Waves III

Nové album se víceméně neliší od předchozího a byť mám tvorbu Pale Waves rád, zdá se mi, že kapela začala přešlapovat na místě a i potřetí nabízí především „jen“ pastiš již dříve slyšeného.

Po roce a půl vydali Pale Waves nové album Unwanted. Bývám skeptický když umělci produkují obsah v takto krátkém čase. Může to sice být projevem toho, že daný umělec má tolik nápadů, že je chrlí jeden za druhým, avšak mnohdy je takováto (nad)produkce mj. jednoduše projevem snahy vydělat si peníze. Klišovité rčení tvrdí, že „umění si žádá čas“.

Pale Waves jsou kopírovací kapela. Vezmou si nějakou věc z minulosti jako mustr, podle kterého pak udělají svou vlastní věc. Nebýt „gotického“ vzhledu Heather, dost možná by Pale Waves navždy zapadli jako jako jedna z mnoha dalších malých kapel přiživujících se na hudebních úspěších z dob dávno minulých. Ostatně já se k nim dostal právě díky vizáži Heather. U prvního alba se inspirovali synth-popem 80. let, u druhého zabrousili do vod pop-punku počátku 21. století a na třetím albu dál pokračují tímto směrem.

Nové album se víceméně neliší od předchozího a byť mám tvorbu Pale Waves rád, zdá se mi, že kapela začala přešlapovat na místě a i potřetí nabízí především „jen“ pastiš již dříve slyšeného. Osobně bych si klidně raději počkal tři-čtyři roky na další album, které by však bylo opět hudebně svěží a bylo patrné, že kapela se posunuje. Unwanted totiž není špatné a Pale Waves mě stále baví, ale otázkou je, zda by mě bavilo i čtvrté (páté?) album se stejnými identickými hudebními i textovými parametry, jaké kapela demonstruje v současnosti…

Nicméně ač jsem v této recenzi vůči Pale Waves více kritický než obvykle, i tak si nakonec dám skoro celé album do playlistu. Proč? Protože jejich tvorba je obstojnou (guilty-pleasure?) připomínkou popového rocku/punku počátku 21. století a nostalgie je svině. 🙂

Lies

Přesně vysoustružený chytlavý popíkový punk, textově slabý či až cringe, a s cíleně líbivým hudebním videem.

All the years that went by
Kept me in the dark why
I’ll forgive but I won’t forget, woah
Yeah, we all make mistakes
But yours I just can’t shake
You’re now a little too late

Unwanted

Cukrkandlově znějící song, který jako kdyby sem spadl od Avril Lavigne ze začátku nulté dekády. Nic víc a bohužel ani nic víc.

I wanna prove that you still care
(I wanna prove that you still care)
But your silence fills the air

The Hard Way

Jak jsem se již zmínil: The Hard Way je z větší části klidnější, jednak obsahuje naprosto úchvatný bridge a jednak mi hodně rezonuje text písně.

Ale ač pozadí songu je nosné (sebevražda náctileté a její důsledky), Heather nezvládla tento potenciál přetavit v silný výsledek. The Hard Way není ničím víc nežli jen genericky znějícím poselstvím.

And why does someone have to lose?
And why did that have to be you?
Wish I didn’t have to learn the hard way

Jealousy

Opět další generický chytlavý song jehož klady i zápory bych sem mohl zkopírovat od těch předchozích. A navrch s rádoby „divným“ černobílým videem. Nevím zda je to tím videem, líbivým refrénem či něčím jiným, nicméně Jealousy se mi zavrtalo do uší. 🙂

It never ends
Look at the shade of my eyes
And I won’t pretend
And I won’t apologize
I gotta have you, gotta have you to myself
Why would I want anybody else?

Alone

Alone je energická, ale velmi plochá. Postrádá nějaký výrazný prvek (př. chytlavý refrén jako Jealousy nebo silné téma jako The Hard Way), kterým by se vymanila z vod průměrnosti.

Will somebody put me out of my misery now
You stay up you stay out just to find someone
You’ve already come undone

Clean

V bleděmodrém to samé jako předchozí song, akorát chytlavější. Textově na úrovni náctiletých psaníček, až je mi téměř blbé sem dávat úryvek.

Yeah I’ve come undone
I’m hooked and I’m withdrawn
And I don’t really care if it’s my fault

Without You

Sice cením snahu mít na albu také něco baladického, jenže Without You je jenom povrchní cajdák. Dozajista se najdou citliví (přecitlivělí?) a/nebo nenároční posluchači, co si Without You užijí, nicméně pro mě je tento song jen a pouze cringe bez jakýchkoliv kvalit, co by stály aspoň za malou zmínku.

Only Problem

Pachuť po předchozím rádoby dojáku naštěstí ihned utlumí tento tvrdší, sebejistější a všeobecně povedený rock. Text celkem ujde, zvuk je variabilnější a obsahuje i příjemné kytarové riffy.

Push me pull me back
When there’s nothing left
‚Cause that’s what you do best

You’re So Vain

Jeden z nejvýraznějších songů na albu. Zatímco většina kousků z alba si je více či méně podobná, You’re So Vain se snaží odlišovat. Klíčové slovo je snaží, neboť to ještě není úplně ono. Avšak jde o demonstraci, že kapela je schopná ukročit i mimo svůj převažující styl.

You’re so vain yeah
I’m in pain
When you open up your narcissistic mouth
All you do is let me down

Reasons To Live

Chytlavý nenáročný song, atd. apod.

I was standing in the rain, I had nowhere to go
Nothing remained, just a stranger in these clothes
The joke of the party, drinking all alone
With no one beside me, the only place I’ve ever known

Numb

Další výrazný song, tentokrát svou pomalostí, jednoduchostí a syrovostí. Zatímco ve většině songů z alba je patrný i jistý kalkul, Numb na mě působí znatelně upřímněji. A jelikož text je asi reflexí depresivních stavů, je textová i hudební jednoduchost songu nikoliv záporem, nýbrž významově souvisejícím kladem.

Sick and tired of feeling the same
Drowning in the London rain
There’s gotta be something more than this

Act My Age

Opět chytlavá pop-rocková píseň celkem solidně vyprávějící o nezadržitelnosti času. A jelikož se věkově příliš neliším od členů Pale Waves, vnímám Act My Age o trošku intenzivněji a naléhavěji, než kdyby mi bylo patnáct nebo pětatřicet :/

Took it all for granted
Guess I didn’t understand it
They say that youth is wasted on the young

So Sick (Of Missing You)

Povedená tečka kombinující pop-rockový zvuk s nevyspělým textem. So Sick (Of Missing You) je dle mě téměř lakmusovým papírkem celého alba. Pokud se vám písnička líbí, album se vám bude převážně líbit taky. Pokud nelíbí, album si nejspíš moc neužijete.

Didn’t know that you could be
(Ah, ah, ah, ah)
so fucking cruel to me
(Ah, ah, ah, ah)
Watched you slowly let go
And I think that you oughta know


Zatímco s předchozími alby jsem byl z většiny spokojený, u Unwanted si nejsem jistý. Pro srandu králíkům si položím otázku „Líbí se mi tato písnička?“ a jednotlivé odpovědi vynesu na škálu ano-spíše ano-spíše ne-ne. Zároveň barevně zakóduju odpovědi dle žánru písničky – modře budou popovější/melodičtější, červeně tvrdší/rockovější a oranžově baladičtější/pomalejší.

AnoSpíše anoSpíše neNe
LiesX
UnwantedX
The Hard WayX
JealousyX
AloneX
CleanX
Without YouX
Only ProblemX
You’re So VainX
Reasons To LiveX
NumbX
Act My AgeX
So Sick (Of Missing You)X
5521

Čili drtivě převažují kladná hodnocení, nicméně první album (a v menší míře i druhé) mělo většinu křížků v prvním sloupci. Tvrdší písničky vnímám nejvíc kladně, popovější vnímám o trochu rozpolceněji.

Pro porovnání přidám i výňatky z pár recenzí na Unwanted z internetu.

Pitchfork.com: […] catchy, well-executed pop-punk stumbles on generic songwriting and bland ballads.
These are precise, catchy, well-executed pop-punk earworms. […] the band’s Achilles’ heel is Baron-Gracie’s generic songwriting, which becomes most apparent when the tempo slows.

thesoundboardreviews.com: Unwanted still isn’t a fantastic album
Unwanted is definitely Pale Waves’ most consistent album to date, but also the one where their commercial aspirations are the most realised. That’s meant entirely as a descriptor rather than a pejorative […] [And] while Unwanted isn’t a huge uptick in quality, the amount isn’t to be disregarded either.

nme.com: pop-punk-indebted rock that pushes the boundaries
The four-piece delve into the past to forge boldly ahead, while expanding their sonic palette and finding fresh ways to speak to their fervent fanbase. […] Raising the shipwreck of pop-punk from yesteryear and re-fitting it as the flagship for those who feel genuinely maligned, Pale Waves’ third album is anything but ‘Unwanted’.

thelineofbestfit.com: Unwanted has genuine highlights even if it grows boring and repetitive as an album.
[The band] continues their journey down the path paved by Avril Lavigne, The Pretty Reckless, Paramore, and other alternative trendsetters from early 2000s, and they do it well. […] The problem is that Pale Waves never dare to step off it. Perhaps, they are comfortable exactly where they are, or maybe they want to play it safe and stick with what works. After all, it got them this far.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s